Proč z Vás leta tanga neudělají mistra a co naopak udělá?
Veronika Toumanova, překlad z angličtiny Arina Sitchuk, původní text je tady
Všichni začátečníci jsou stejní, zatímco každý pokročilý tanečník je pokročilý svým vlastním způsobem. Když lidé nachází tango (nebo tango nachází je), všichni se cítí bezmocně, zjišťují, že neví, jak chodit bez ztráty rovnováhy a jak obejmout svého partnera bez toho, aby jim překážely jejich vlastní hlavy. Zjišťují, že nemůžou chodit, objímat se a poslouchat hudbu najednou. A když přichází jejich první milonga, zjišťují, že se nejdřív musí naučit, jak se DÍVAT na svého partnera.
Teoretický vzor pak vypadá takto: začátečník se dostává na mírně pokročilou úroveň za dva až tři roky, na pokročilou úroveň za tři až čtyři a mistrem se stává za pět let. Poté se stává učitelem. Ve skutečnosti je to ale málokdy pravda kromě části, kde se stává učitelem. Všichni známe tanečníky, kteří uvízli na slabší mírně pokročilé úrovni po deseti letech a ty, kteří jsou velmi pokročilí už po třech letech.
Proč se to děje?
Pokud se chcete stát baleťákem, musí vám být šest let, musíte mít správné geny, dobrou muzikalitu, přirozené pivoty a obrovskou motivaci. Také potřebujete velmi nadšené rodiče. V profesionálním tanci jsou začátečníci stejní, a proto můžou být stejní i pokročilí. Výuka profesionálního tance je silně institucionalizovaná, aby mohla poskytnout vysokou konečnou kvalitu a porovnatelné výsledky.
Abyste se stali tanečníkem tanga potřebujete pouze najít začátečnický kurz. Tango můžou tančit všechny druhy lidí. Někteří jsou hudebně nadaní, jiní ne. Někteří jsou ve svém těle jako doma, jiným se musí připomínat, že nějaké tělo vůbec mají. Někteří jsou mladí, jiní jsou staří. Někteří chtějí tancovat dobře, jiní zas pouze tancovat. Kolik lidí začalo tancovat tango, aby si našli partnera? Kolik z nich, aby se vzpamatovali z rozchodu? Navíc výuka tanga není institucionalizovaná a každý se může nazvat učitelem tanga, ať právem či ne. A tak každý student stoupá různou rychlostí a různým směrem. Když se podíváte na neuvěřitelně bohatou různorodost form a stylu tanga, uvidíte široký výběr. Také uvidíte fakticky neomezenou komplexnost tanga.
Jak se stát pokročilým tanečníkem? Stejně tak jako v jiných oborech. Musíte to chtít a potřebujete pravidelné lekce a cvičení. Chodit na lekce bez tancovaní na milongách je stejné jako objednávat nádherné zájezdy, ale nikdy tam doopravdy nejet. Tancování pouze na milongách bez pravidelných lekcí vás zdokonalí pouze ve vašich zlozvycích. Abyste se stali dobrým tanečníkem, potřebujete nejenom vášeň, ale i oddanost. Také budete potřebovat dobré učitele. Na rozdíl od výuky v profesionálním tanci, v tangu neexistuje žádná záruka dobré výuky (a dokonce ani dobrého tančení). Všechno je to o kompatibilitě mezi tím, co chcete a tím co vám může dát učitel. Tango je svým způsobem jako cesta k osvícení: existují guru všech druhů a vy si musíte najít toho pravého pro vás.
Co znamená být pokročilým tanečníkem? Tady je můj osobní názor. Dobrý tanečník je především hudebně nadaný, dobře chápe tango slovník, může volně improvizovat, má dobrou techniku a zlepšuje se sám. Dobrý tanečník má dobrý postoj, pohodlné a funkční objetí a při tanci se cítí dobře. Leader tančí sekvence (a ne naopak) a dobře se orientuje na parketě. Follower udržuje rovnováhu bez vnější pomoci, pohybuje se v souladu s hudbou a bezpečně následuje leadera na přeplněném parketě.
Skutečně pokročilý tanečník je schopný se přizpůsobit méně pokročilému partnerovi tak, aby se ten cítil dobře. Pokud si o sobě myslíte, že jste pokročilý leader, ale nejste schopen tančit s partnerem pod vaší úrovní, pak nejste doopravdy pokročilý, ale pouze “vysoce specializovaný”. Naučili jste se diskutovat o kvantové mechanice, ale nejste schopen mluvit o počasí. Pokud se jako follower cítíte být úžasnou tanečnicí při tančení s pokročilejším partnerem, ale nejste schopna udržet rovnováhu a provést své pohyby se začátečníkem, pak nejste pokročilá, ale pouze “závislá na vedení”. Královna je vždy královnou a nezáleží na tom, s kým mluví.
Takoví tanečníci jsou v tangu menšinou, protože abyste se sem dostali, potřebujete silnou motivaci. Všimla jsem si, že protože motivace je živena zájmem, tak každý pokročilý tanečník je opravdu pokročilý pouze v některém z výše uvedených aspektů. Znám tanečníky, kteří jsou výjimečně nadaní hudebně, ale chybí jim objetí, můžou být výjimeční ve složitých sestavách, ale nejsou schopní komfortní chůze. Jsou tu také další důležitá kritéria. Pokročilý tanečník má svoji OSOBNOST. On nebo ona si nepřeje stát se kopií někoho jiného. Doopravdy pokročilý tanečník nikdy nepřestane hledat svůj vlastní projev v tanci.
V některých případech vidím jinou dynamiku vývoje. Čím víc se tanečníci zlepšují, tím víc se navzájem podobají. To se stává, například, když učitel není schopný vysvětlit hlubší mechanizmy tance a studenti pouze kopírují vnější podobu. Také se to stává, když skupina je zaměřena pouze na jeden styl a tento styl je považován za jediné “pravé tango”. Studenti začínají věřit, že VNEJŠÍ FORMA z nich dělá tanečníky a učitelé chrání tuto formu před vším, co k ní nepatří. Pro mně, když v tangu zůstává podstatnou pouze forma, tak to přestává být tangem. Jakmile formalizmus nebo bezmyšlenkovitá cvičení převažují, umění pomalu mizí. Forma je podstatná, ale není to podstata, podstatou tanga je propojení. Když tango omezíme pouze na jeden styl, omezíme tím jeho umělecký vývoj. Podoby se mění. Vyberte si své tango, ale dovolte ostatním tančit jejich vlastní tango. Kdybyste byli Bohem a jednou se rozhodli, ať už z nudy nebo ze zvědavosti, vytvořit tanečníky tanga, udělali byste je všechny stejné?
Paradoxně tango není o tanečním pokroku, ale o samotném tančení. Je to o nalezení sebe sama v tangu. K tomu potřebujete ustavičně hledat spojení se sebou samým, což vás nutí milovat tango. Jediná cesta, jak vyrůst, je přání stát se lepším sebou.