Proč Vás učitel tanga tak zoufale moc chce naučit tančit, ale stále Vás učí jen kroky?

Veronika Toumanova, překlad z angličtiny Petr Balla, původní text je tady


Tango je tanec, ale učení se a vyučování tanga není jako výuka a učení se jiným tancům. Částečně to tak je a částečně není. Protože ta část "částečně není" na učení tanga by se neměla přirovnávat k učení tance, nýbrž k výuce cizího jazyka.

Tango jako tanec se skládá ze dvou částí: vlastního pohybu a dávání / příjímání impulsu. Je to proto, že tango je založeno na SPOLEČNÉ IMPROVIZACI.

Když se učíte tanec, který předvádíte sami před zrcadlem, zdokonalujete svůj vlastní pohyb, a většinou tančíte choreografie. Nepozýváte jinou osobu, aby následovala váš pohyb, ani se nesnažíte porozumět vedení jiné osoby. V tomto je tango mnohem blíže ke kontaktní improvizaci. Můžete být dokonalý, řekněme, baletní tanečník a být zcela beznadějný v tangu, pokud se nenaučíte komunikovat s partnerem.

Jak se naučit tanec, který je spíš jako jazyk? Celkově stejným způsobem jako byste se učili cizí jazyk. Budete potřebovat slovní zásobu, výslovnost, gramatická pravidla a tak dále. Potud nic objevného. Ale pak přijde rozhodující bod. Aby bylo možné mluvit jazykem s JINOU OSOBOU musíte mít skutečně co říct. Proto, aby vás ostatní chápali, musíte to být schopni říci SPRÁVNĚ. A to nemá nic společného s jazykem samotným.

Háček je v tom, že učitel jazyků vás může naučit hodně o struktuře a slovosledu. Ale kreativita v tom, co vlastně říkáte, pochází z úplně jiného místa. Velkým problémem pro učitele tanga je, že vás mají naučit jazyk a zároveň být profesorem literatury. Musí vás naučit chápat, milovat a mistrovsky ČÍST v tomto novém jazyce. Chtějí vás také učit v tomto jazyce KREATIVNÍMU PSANÍ. Může vás učitel tanga naučit říkat zajímavé věcí? A říkat je správně? Může učitel tanga ve skutečnosti naučit jak tančit? Ano, může. Ano, mohou být profesory jazyka a literatury a zároveň učiteli kreativního psaní v jednom. Ale oni by měli vědět, jak. Někteří z nich to dělají, a někteří z nich ne. Buďte trpěliví s učiteli tanga, protože pro ně to není snadný úkol.

Když přijdete na svou první lekci francouzštiny, učitel neříká: "Dovolte mi, abych vám řekl, co mám rád na tomto úryvku z Prousta, když světlo zapadajícího slunce se náhle dotýká věží vzdáleného kostela a jak to působí na hlavního hrdinu." Co se naučíte v první lekci francouzštiny je: "Je m'appelle Marie. Comment tu t’appelles?” (Jmenuji se Marie. Jak se jmenujete? pozn. překl.)

Nejvíce slyšená kritika učitelů tanga je: proč se lidi stále učíte sestavy? Začínají tančit jako roboti. Oni prostě opakují stejné sestavy. Nikdy se nedostanou k rozvoji vlastní kreativity. Proč učíte lidi složité figury? Proč neučíte lidi, jak správně chodit, aby si mohli užít MALIČKOSTI?

Musíte pochopit, že, pokud kroky jsou v tangu "slova", sestavy jsou jeho poezie. Sestavy jsou haiku tanga, je to kreativní myšlenka daného tanečníka vložená do pohybu. Můžete psát básně, aniž byste předtím básně četli? Ano můžete. Ale vaše básně budou pravděpodobně lepší, když budete číst hodně básní jiných lidí. Sestavy mohou být krásné a ne tak krásné, jednoduché a složité, hloupé a vážné, stejně jako básně. Mohou to být dětské verše, a může to být Brodsky. Problém nejsou sestavy. Musí být tančeny správně, aby opravdu ožily. Učitelé tanga vás učí sestavy, aby vás naučili je TANČIT SPRÁVNĚ a využívat svou vlastní kreativitu.

Musíte také pochopit, že ne každý bude psát jeho/její vlastní básně. Že většina tanečníků tanga bude neustále opakovat poezii druhých. A taky hodně tango profesionálů. Je to problém? Ne. Máme se zlobit na hudebníky, že pořád hrají toho zpropadeného Bacha? Ne, pokud jej hrají dobře.

Když učitel řekne: "Koukejte, můžete celé tango jen chodit, a přesto už tančíte!" a pak se samolibě dívá na jeho/její začínající studenty, učitel musí pochopit, že když on/ona chodí se svým nebo svou partnerem/kou, "konverzace" by měla probíhat asi takto: "Ach miluji ten pocit, mít vaši volnou nohu u špiček mých prstů, dalo by se říct. - Ano, já vím, mohu pociťovat, jak ji ovládáte, a já si velmi užívám to, jak jste vyslal impuls přesně do mého centra a on odkud jako ohníček letí rovnou do mé volné nohy. - Toto přenesení váhy bylo vynikající. To, jak jste nejprve lehce pohladil podlahu a pak jste plul, hladce jako loď na klidné vodě. - Já vím! A já miluji, jak mne doprovázíte v objetí, jako bych byla spící dítě. "
Pokud ale řeknete jejich začínajícím studentům, ať jen chodí, jejich "rozhovor" vypadá asi takto: "Je m'appelle Marie. Comment tu t’appelles? - Je m’appelle Jean. Comment tu t’appelles? - Je m’appelle Marie. Comment tu t’appelles?” ("Jmenuji se Marie. Jak se jmenujete? - Jmenuji se Jean. Jak se jmenujete? - Jmenuji se Marie. Jak se jmenujete?" pozn. překl.)

Studenti potřebují k dosažení určité úrovně vědomí, aby mohli porozumět a užívat si malých věcí. Dříve, než budete mít rádi Prousta musíte přečíst pár dětských příběhů, pár braků, pár dobrých romantických knih, pár hororů, trochu červené knihovny, pár knih od Tolstého. A některým lidem se nikdy nebude líbit Proust. Někteří tanečníci zase nikdy nebudou jen chodit. Někteří lidé budou raději upřednostňovat hru s obtížnými figurami, než aby jen pluli po tanečním parketu. Pro VÁS, jako učitele, byli volkády zábavné v době, kdy to bylo v módě, je to tak? Ano, chůze je základem a krásou tanga, ale učitelé, nedrilujte se svými studenty začátečníky jen chůzi, tu a tam dejte "ke čtení" svým studentům i další věci. A pak se zase vraťte k tomu, co se VÁM líbí. Možná také nemáte rádi Prousta. Nesuďte své studenty za to, že se jim nelíbí (zatím) to samé, co vám. Měli jste pár let na vývoj vašeho vkusu, ale oni je nemají.

Pokud jde o otázku kreativity, kritika "neměli byste učit lidi sestavy, ale základní prvky" je jen částečně správná. Měli byste učit lidi správnému použití základních prvků v rámci sestav. Nemůžete říct tanečníkovi: "Zde máte krok a pivot. A teď si to užijte." Je to jako říkat si začínajícímu hudebníkovi: "Tady je piano. Podívej, spoustu lesklých kláves! Teď slož nějakou hudbu." Nebo pokud se budeme držet počáteční metafory, řekneme třídě studentů francouzštiny: "Tady je slovník. Napište báseň a snažte se, aby byla nejlepší!"

Zpět